Pro tento týden jsem se nechal inspirovat předešlým příspěvkem, v němž jsem s pomocí brokolice modeloval svůj vlastní svět a vytvářel tak různá jednoduchá zátiší. A protože zátiší jsou skutečně oblíbeným námětem nejen pro fotografii, ale i pro malířství, nebylo by od věci pár zátiší pořídit.
Zátiší s granátovými jablky
Zátiší s ananasem
Zátiší s bílým vínem
Zátiší s papričkami
Pro tento článek jsem sáhl i na vršek mého archivu a krom čerstvých fotografií zde vidíte i o něco starší (byť stále letošní). Protože jak jsem kdesi četl (nebo slyšel), zátiší (v angličtině "still life") musí být aranžované v klidu a bez jakéhokoli spěchu. Ačkoli by to zajisté byla zajímavá výzva, vyfotit čtyři zátiší za jeden týden, kterou někdy v budoucnu rád zkusím, rozhodl jsem se protentokrát pracovat skutečně v klidu a s rozvahou; vytvořit méně snímků, u nichž nebude kvalita pokulhávat kvůli spěchu, a doplnit je staršími tematickými fotografiemi.
A jaké bylo focení? Samozřejmě že náročné a zároveň vzrušující; myslím, že to bylo mé první samostatné focení zátiší (doposud jsem k tomuto tématu nijak zvlášť netíhl), takže jsem musel vybrat ty nejlepší (opticky, nikoli co do běžných ovocných kvalit) kousky pro focení, nic nezaopmenout a pak sehnat to, co jsem zapomněl, dříve, než stihne zbytek ovoce odejít do kompostu. Což se snadno řekne, ale hůř dělá, když se k focení dostanu až tak kolem sedmé, osmé hodiny.
Ano, nebudeme si nic nalhávat, ananas je focený z té lepší strany, zatímco uvnitř se žlutá hmota měnila v hnědý rosol. Na druhou stranu taková rajčata se neměla čas zkazit, protože jsem s nimi řešil každou chvíli něco - než skončil první večer focení, vanička červených rajčat zela prázdnotou a k dalšímu focení se tak stala zcela nevhodnou.